Obsah knih - Goetie Vodnář
Nevím, jak mám přesně popsat myšlenkové pochody nakladatelství Vodnář, ale když si přečtu anonci na tuto knihu, tak jsem natěšený na velké a kvalitní obrázky. Namísto toho dostávám obrázky ve velikosti cca. 7x7 cm, zaklíněné do textu a, teď se podržte, na protější straně je naprosto bílá strana s pečetí démona. Nechápete? Já také ne. Proč Vodnář nedal jednoduchou kresbu pečeti k textu a velký obrázek na stranu druhou? Po prolistování uvědomíte, že jste zakoupili cirka 72 stran poloprázdné knihy. Pro mě zklamání. Velké! A ještě vetší zklamání pro mne je, že nakladatelství Vodnář použil ilustrace, takříkajíc "za každou cenu". Ptrně ve snaze troufnout vydání OLDM (čemuž dnes již docela věřím), vám předkládá například obrázek démona Lechiese z Dictionnaire Infernal a přiřazuje ho k Samiginu. Nebo démon Leonard je Vodnářem přiřazen k Botisu, atd. Jestli vám toto připadá nenormální jako mě, pak vás asi zaujme i můj dotaz přímo na nakladatelství Vodnář: Ten ale až dále, protože se týkal více věcí.
Ostatní ilustrace na mne působí střídavým pocitem. Některé jsou velice pěkné, jiné trochu dětské, další v dnešním Manga stylu. Ovšem za naprostou nechutnost považuji brakování myšlenek a nápadů panem Arboriusem, ale co jsem kolem Vodnáře pochopil, bude to běžná praxe (a dnes se již, po těchto zjišěních, přikláním pravdou i k článku OLDM). O čem mluvím? Pohleďte níže na obrázek, který nám předkládá pan Arborius svým umem a na obrázek dostupný na internetové presentaci http://izfact.net/solomon/05_marbas.html Ano, je to jen překreslené. Projděte si na tomto webu všechny ilustrace, zjistíte, že zde pan Arborius byl "jako doma". Bylo by zajímavé dotázat se zde na autorská práva!
Obrázek hrdě podepsaný Arboriusem
Vybrakovaný Originál
Obrázek hrdě podepsaný Arboriusem
Vybrakovaný Originál
Celkově obrázky vůbec nezapadají do předešlého stylu. Je škoda, jak jsem již napsal, že nebyly dány jako velké na pravý list. Některé démony, ves snaze pobídnout mystičnost, obklopuje řada jakoby magických znaků. To se mi zdá již opravdu jak jarmarková komerční hloupost. Celou, mnohdy velice povedenou kresbu, to naprosto shazuje o řády níže. Ale zde patrně bude na každém co se mu líbí.
Popisy jsou u démonů klasické, ovšem někdo chytře podal i další analogické korespondence, které nejen že nejsou z původních rukopisů, ale vůbec bych se na ně nespoléhal (o tom ještě dále). Opravdu zavádějící a frustrující. V tomto směru mi zase vyvstává v hlavě jakási pouťová lacinost vsazení obsahu na stranu. Tedy spíše jakási modernost, kterou si s tímto druhem knihy vůbec nespojuji a působí na mne velice nevzhledně. U nějaké moderní knihy bych ji samozřejmě přijal.
Hebrejština - zde jsem musel volit, jakožto Žid, velice silnou kritiku na vydání Vodnáře. Již Bael vás svým novým přepisem od pana Arboriuse praští přes hlavu. Více se tomuto obsáhle věnuji ve svém dotazu na nakladatelství Vodnář. Níže se dozvíte tedy více.
Poslední co se mi nelíbí, je použití, či spíše zaplácání stran zbytečnými stejnými magickými kruhy, pentagramy, hexagramy atd. Na všech je v podstatě totéž a některé jsou naprosto nečitelné. Nevadilo by mě takovéto posuzování a předkládání různých stejných fragmentů u knihy, která by se zabývala tímto stylem podání. Například posuzovat, jak v kterém kodexu je tento pentagram podán, atd. Ale proč zde? Proč nebyl prostě nabídnut jeden velký kruh, pentagram, atd. a ušetřeno místo pro jiný obsah? (O něco později mi dal odpověď pan Kvasnička ve svém emailu, kde se vlastně dozvídám, že jsem si nekoupil Goetii, ale jakousi knihu o Goetii či jak píše "dokument". Což je opravdu na mne již trochu moc.)
* * * * *
Obsah knih - Goetia OLDM
Takto kniha působí celistvěji. Výrazně celistvěji. Nakladatelství OLDM použilo styl samostatně pojmenovaných svazků či částí, což je pěkné. Byla vybrána latinská mysticky zavánějící jména jako Herbarium - herbář, Adiurationes - zaklínání, atd. Určitě by tento použitý styl byl ale mnohem vkusnější v knize, kde by bylo cosi v latině i dále. Třeba nějaká latinou podaná zaříkání.
* * * * *
Chtěl bych se ještě zaměřit záměrně na předmluvy a dodatky ke knihám.
Osobně vůbec nechápu, co zamýšlí nakladatelství Vodnář svými předmluvami. Například pan Veselý nám udává řadu tabulek, moudře preluduje nad jejich významem a vývojem a na konci vše slovem vyvrátí a vlastně celou svou předešlou snahu, ale zároveň i všechny další uváděné hermetické korespondence, zneváží. Mluvím o výrocích (cituji): "Hebrejská transkripce takových jmen, jak se o ni v průběhu času ve větším či menším rozporu s duchem hebrejského jazyka pokoušeli různí autoři, je různá, avšak vždy je problematická. Otázkou je, zdali má vůbec smysl se o takovou transkripci pokoušet, když numerické hodnoty odvozené z těchto novotvarů jsou v důsledků nejistoty přepisu rovněž nejisté." - Nehledě na mnou řečené rozporování vlastní práce se obávám, že zde pan Veselý nepředpokládá, že jsou z původních kodexů dochovány i hebrejské zápisy těchto jmen (nikoliv tedy novotvary) a to je chyba, protože sám Mathers uvádí že na hebrejské podání jmen v kodexech narazil. Pokud navíc jedete očima po jménech, je vidět, že nikoliv transkripce do hebrejského jazyka je špatná, ale do latinky, a je výrazně ovlivněna dobou. Nicméně tzv. "další uvedená jména" nabízejí alternativy často právě shodné s hebrejštinou. Ale zde mi je již jasné, že s hebrejštinou měl Vodnář lapálie největší. A jak uvádí Arborius ve svém dodatku (který velice pěkně rozporuje i předmluvu) jména těchto padlých andělů jsou dostupná v původní literatuře, která je (dodávám já), psána hebrejsky (Tanach, žalmy a další literatura gnosticizmu dostupná). Takže zde nám pan Veselý moc pravdy nepodal.
Následné řazení do jakýchsi klifotických řádů a další zvláštnosti, za kterými patrně stojí drogový král Crowley, jsou stejně tak nic nevypovídající, jako ony pokusy posoudit moderní přepis jmen ho hebrejštiny. Nesouhlasím vůbec ani s tím, že (cituji) "Za základ hierarchie vzal Crowley sedmero druhů hodností goetických démonů. K jednotlivým titulům přiřadil planetární analogie. Entity tak získaly planetární korespondence, které byly v některých případech i smíšené." - S tímto nikdo nemůže souhlasit! Některé analogie ke knize přiřadil, spíše tedy přeložil, již Mathers. A to z původních kodexů. Že jsou někde dvě, je právě kvůli tomu, že v některém kodexu byl uveden pod stejným jménem jiný typ hodnosti ducha. A řády andělské a další jejich souvztažné vazby jsou dány gnosticismem tak starým, že se neodvažuji ani odhadovat jak daleko tyto znalosti sahají. Toto není práce Crowleyho. Dost mě udivuje, že jeho drogami propálený mozek dokázal vůbec spojit dohromady dva texty. Spíše bych práce kolem něj přisuzoval jiným členům jejich lóže.
Jednodušeji řečeno, po přečtení celé předmluvy získáte pocit, že ony hermetické dispozice uváděné u démonů jsou tak zavádějící, že tam ani nemusely být. A u pana Arboriuse zase nabudete pocitu, že přistupuje ke všemu ještě úplně jinak, nějakým hermetickým posouzením a pro změnu nemá žádné zkušenosti praktické. Čímž jej samozřejmě nechci zostouzet, ale na mne to tedy přesně takto působilo.
Tajemné statě o panu experimentátoru jsou otřesné. Bludný výmysl či otřesná pravda? Já jsem silně na rozpacích, protože použít např. kadidlo může jen naprosto zmatený a neznalý člověk. Kdo zná z praxe vykuřovadla, tak ví, že v místnosti vykouřené kadidlem vydržíte několik málo minut. Ani v kostele se nevyužívá samotného kadidla, ale směsi s vonnou látkou. Kadidlo je dobré na očištění místa, protože vyžene vše ven. A to doslova. Lidi, duchy, komáry. Prostě vše. Je to jedna z používaných desinfekčních látek. Velice silných.
Další psané statě jako:
"Na krku jsem měl zavěšený obrácený pentagram a na sobě černé roucho s kápí."
- jak z deníčku mladého satanisty, že?
Nebo:
"Při té příležitosti jsem si všiml, že mám v uších krev" …(dále) ... "Opět mě začali bolet uši krev mi tekla už i z nosu .." … (dále) … "Ráno jsem se probudil jak po výprasku: zakrvácený a s pískáním v hlavě ..."
- Nenutím svůj názor, ale mě to spíše pobavilo. Pravdu jsme na tom nenašel žádnou.
* * * * *
Protože zde chci záměrně vynechat verdikt k obsahu , vložím pro vás můj dotaz na nakladatelství Vodnář. Zde si uděláte jistě svůj obrázek mnohem lépe.
Dotaz:
| Dobrý den, v těchto dnech připravuji recenzi k Vaší knize Goetie čili Menší klíčky Šalamounovy a mám v knize řadu nejasností, u kterých bych Vás poprosil o veřejné objasnění. Chtěl bych Vás poprosit o vyjádření zejména u: 1. V knize podáváte řadu obrázků, spousta z nich je nově neilustrována a další z knihy Dictionnaire infernal. Dal jste si velkou práci toto všude v anoncích uvádět a mě by zajímaly dvě věci: a) Proč na pravé straně knihy plýtváte prázdnou stranou kvůli pečetím, namísto abyste zde dal právě velký obrázek? To je přeci neuvěřitelná škoda. Na některých nových obrázcích je sotva co vidět. b) Proč využíváte ilustrace z Dictionnaire infernal od naprosto jiných inteligencí a přiřazujete je do Goetie? Např. Lechies - Samigina, Leonard - Botis, atd. Vždyť to je, jako byste dával cizí fotografie k jiným jménům. Collin de Plancy přece sám věděl nejlépe, proč vytvářel obrazy takto. Vy jste tento systém přerušil a zajistil, že nadále bude řada lidí toto Vaše sesazení dále presentovat jako "dané Goetií". 2. Zvolil jste raženou zlatou sazbu na papírový potah s polyvinylovou imitací kůže. Na Vašich stránkách však uvádíte, že se jedná o koženku, tj. latexový potěr na textilii. Toto je velký rozdíl! Koženka je velice odolná, Vámi použitý materiál minimálně. V podstatě okamžitě se mi také setřel nadpis na hřbetu, takže kniha bez přebalu se v knihovně ztratí. Proč takováto nekvalitní práce u první knihy z edice? 3. Hebrejština je pro mne naprosto nepochopitelná. Jsem Žid, logicky dobře znalý hebrejského jazyka. V přední části knihy je tabulka, kde jsou jedny jména, a pod samotnými stranami démonů jsou jména jaksi násilně přestavěna. Tedy mnohá. Některé naštěstí zachovávají původní stavbu, a ty jsou docela správně. V úvodu zmiňujete, že za tímto stojí jakýsi Arborius? Můžete mi prosím říci, jaké má vzdělání a kde nabyl své znalosti? Hebrejský jazyk má řadu specifik, které nelze domácím studiem, nebo vlastním názorovým potenciálem moc zastat. Možnost volby jistě je, ale musí to být jednotná volba (specifické podání), pisatele. Pak dává hebrejský jazyk smysl, protože se na něj čtenář zaměří a ihned vidí, jak jej pisatel podává. Ovšem kudy se udávají cesty myšlení pana Arboriuse? - Chci být přesný, takže předně - naprosto nevhodný font, proč? Hebrejština je dostupná v řadě pohledných fontů, jako klasický Times New či Hebrew, kde jsou písma nezaměnitelně podána, a to i v okrasné formě. Pak existuje velice málo špatných fontů, kde jsou si velice podobná písmena, a tak vznikají problémy při dalších přepisech. Vy jste jeden takový vybral. "Mem" - "sámech" je v něm v podstatě k nerozeznání. Proč? Vždyť od teď bude řada nehebrejsky vzdělaných lidí jen dále a dále přepisovat a špatně podávat, zaměňovat, tyto znaky. Takto přesně vzniká řada chyb v grimoárové literatuře. - Naprosto hrozné podávání dvou po sobě jdoucích písmen! Proč pan Arborius někde měl potřebu "LL" přepsat otřesným 2x po sobě jdoucím "lamed" (např. démon 19., 52.) a jinde takto neučinil (49.)? Alarmující je přepis dvojitého "alef" (33. Gaap), zatímco, díky za to, u 48. (AA) či 70. (EE) takto neučinil. Hebrejština takto nikdy slova nepřepisuje! V podstatě správně je to v první tabulce, i když jméno je trošku jiné, ale to vůbec nevadí, protože rozdílná interpretace těchto jmen do latinky je již v pořádku. - To samé "th" či "ph". Někde pan Arborius nepochopitelně vsouvá "tav" jako TH a tak nám dělá Phurphur (Fhurfhur) či otřesněji z 37. Phenis (či Fenis). Zatímco třeba u 60. Vapula nebo Naphula, to neučinil. Samotná kapitola je písmeno "x", raději nerozvádím. - Již první Bael. Zápis v tabulce na začátku je v pořádku. Já nevím, jestli pan Arborius ví, že máme vokály (Nikud), které většinou chybí a pak nastupuje znalost jazyka. Takže BAEL nepotřebuje 4 znaky, jak se domnívá přepisující (navíc s "ain" na začátku), ale 3. Jako třeba AGARES. Zápis každým znakem není v pořádku. Píšeme A - Ga - Re - S, 4 znaky pomocí punkce. Což např. u onoho Agarese je ponecháno, ale Bael změnu potřeboval? - Další věc je třeba "sin" a "sámech" na konci slova, kde naprosto nepochopitelně pan Arborius dělá "drobné" úpravy v textu, který byl správně. Zde bych Vás o odpověď požádal především, protože je to pro mne naprosto nepochopitelné a vnáší to řadu chyb do již tak problematické okultní literatury. Velmi děkuji za Vaše odpovědi a čas, kterého si nesmírně vážím. Ismael ******** |
Odpověď:
| Dobrý den, nevím, co myslíte veřejným objasněním. Buď se otiskne kritika a já na ni budu reagovat nebo se před vlastní recenzí zeptáte, v tomto případě mě jako nakladatele, na některé sporné otázky, které si potřebujete vyjasnit a poté napíšete recenzi. Rozhodně nejsem zvyklý, aby mi někdo doporučoval, byť ve formě prosby, že mám reagovat veřejně (co to je?). Přesto Vám chci vyhovět, předpokládám, že mé objasnění budete chápat jako vysvětlení, komentář, k vašim otázkám adresovaný Vám. Ad 1a. Jádrem knihy jsou pečetě, nikoliv ilustrace. Ty jsou v knize podružné a jsou uvedeny pro doplnění. Jsou výsledkem představy ilustrátora (Louise Bretona), ovlivněné dobou, ve které žil. Představa o vzhledu inteligencí je vždy subjektivní - proto ve většině grimoárové literatury jsou uváděny pouze pečetě a charaktery bytostí. Jsou to jakási jejich "telefonní čísla". Kniha je dokumentem k danému tématu, a to včetně ilustrací. Ad 1b. Ilustrace byly vybrány, resp. nakresleny podle praktických poznatků - to už dělal např. Crowley s Mathersem - viz např. Adramelech v Collinovi a Andrealphus v Goetii. Pořád upřednostňujete ilustrace podob a nikoliv charaktery. Věta "Collin de Plancy přece sám věděl nejlépe" není oprávněná - tyto bytosti s největší pravděpodobností neviděl Collin de Plancy, ale jeho ilustrátor L. Breton. Obrázky jsou půvabné, ale poplatné době, kdy vznikly. To, že od té doby s tímto systémem (pečetí, nikoliv ilustrací bytostí) experimentovalo mnoho dalších magiků, jako např. Crowley, Mathers, Skinner, Duquetta, Fráter Daniel, dokazuje celá řada dostupných ilustrací (jejich subjektivních vidění), které se někdy poměrně dost liší od oněh, které kreslil L. Breton. Ad 2. Použitý materiál na knihu je levnější, zastane stejnou funkci. Slovo koženka nahradím slovem imitace kůže, máte pravdu. Mně se nápis na hřbetu zatím nesetřel, je to asi problém používaných technologií. Ad 3. O odpověď jsem poprosil Arboria, protože sám v problematice hebrejštiny nejsem odborník. zde je odpověď: Vážený pane Ismaeli, základní informace, která je v knize obsažená zní, že systém Goetie není čistě židovského původu, i když se tak tváří. Jména inteligencí jsou z části sice hebrejská, ale další připomínají řečtinu a nebo jsou vysloveně barbarská. Není v tom jednota - naopak zmatek. Proto se používají latinská písmena a i v těch je někdy dost zmatku a různých variant. O hebrejskou transkripci jmen se pokoušeli různí autoři. Je různá, avšak vždy je problematická. Ale to vše je v knize obsaženo. Chcete-li dělat recenzi je vhodné si přečíst příslušné pasáže. Jak sám říkáte: hebrejský jazyk je dost specifický, ale nelze s jistotou židovštět něco, co původně židovské není, i když se o to mnoho lidí snaží s větším či menším úspěchem. Tabulka v přední části knihy na kterou se odkazujete je (jak je v knize uvedeno) z redakce S. Savedowa a ne Arboria. Arborius navrhl hebrejskou variantu jmen, které jsou uvedeny u bytostí uvnitř knihy (vedle nápisu). Učinil tak po více jak půlroční magické práci s tímto systémem. Jména sestavil na základě číslených analogií hebrejské abecedy, nikoliv dle pravidel ivritu. Proto jsou v knize uvedeny dvě možné varianty hebrejského zápisu. Pokud vás pane Ismaeli toto zajímá, můžete se seznámit se studií: Stephen Skinner a David Rankin: The Goetia of Dr Rudd, kde prezentují systém heb. varianty zápisu Dr. Rudda. Pak poznáte, jaký guláš v tom panuje už několik století… Věřím, že pozorný čtenář, mající zájem o tento spis se bude více zajímat o barevnost a funkčnost charakterů, hodnosti a hierarchii zde uvedených, anebo jako studii - obraz psychického vnímání a tužby člověka středověku, které se od těch dnešních v mnoha směrech nezměnilo. Arborius To je ode mne vše, dále se tím nechci zabývat, protože diskuze, zejména na internetu a pod pseudonymy, nejsou produktivní (mnohdy vybočují z mezí slušnosti). Jsem rád, že si vážíte mého času (jak píšete). Doufám, že jsem Vám alespoň některé problémy vysvětlil. Vladimír Kvasnička nakladatelství Vodnář |
Nechám na každém, aby posoudil styl psaní, vyjadřování a celé reakce, kterou jsem dostal. Dle mého mi bylo odpovězeno jen tam kde se to hodilo. Dodávám ještě, že jsem se podepsal celým jménem i příjmením a zde jej zakrývám úmyslně.
Vyštípnu několik vět z odpovědi pro ujasnění:
"Jádrem knihy jsou pečetě, nikoliv ilustrace"
- Vodnář velmi důležitě a všudypřítomně těmito ilustracemi knihu vyzdvihuje a anoncuje. Zaměřte se také na již dříve nabídnuté odkazy, především na http://bloxxter.info/2009/04/06/vysla-goetie-ale/ a přečtěte si i níže odpovědi. Ony ilustrace jsou jádrem všeho a argumentem pro všechny kolem Vodnáře. Ovšem chaos ve mně, ze všech do sebe nezapadajících odpovědí od Vodnáře, p. Veselého, Arboriuse, atd., je již tak převládající, že se začínám přiklánět ke straně druhé.
"Představa o vzhledu inteligencí je vždy subjektivní - proto ve většině grimoárové literatury jsou uváděny pouze pečetě a charaktery bytostí. Jsou to jakási jejich "telefonní čísla". Kniha je dokumentem k danému tématu, a to včetně ilustrací."
- Zde mi pan Kvasnička podal zásadní informace. Co na to říci? I ony pečetě jsou různící se a zrovna Goetia dostupná na trhu celosvětovém je podává v několika provedení pečetí. Druhá informace mě ovšem dostává na kolena. Pokud tedy chápu, pak jsem si koupil "knihu o knize" - tomu měl ale odpovídat název! A navíc, pak je to velice odbytý dokument o Goetii!
"Věta "Collin de Plancy přece sám věděl nejlépe" není oprávněná - tyto bytosti s největší pravděpodobností neviděl Collin de Plancy, ale jeho ilustrátor L. Breton."
- To je samozřejmě hloupost. Collin de Plancy uvádí textem vzhled podle kterého ilustrátor postupuje. Navíc tato věta vůbec nezdůvodňuje, proč Vodnář doslova naházel obrázky podle potřeby ke zcela jiným jménům!
U hebrejštiny se mi nedostává odpovědí vůbec. Proč třeba tak špatný a snadno zaměnitelný font? Pan Arborius mi nic nevysvětluje a navíc píše, že utvářel jména spíše podle "číslených analogií hebrejské abecedy, nikoliv dle pravidel ivritu". Ale toto číselné vyjádření jména znevážil pan Veselý ve své předmluvě na začátku knihy. Chaos, zmatky.
Navíc text v odpovědi: "Tabulka v přední části knihy na kterou se odkazujete je (jak je v knize uvedeno) z redakce S. Savedowa a ne Arboria. Arborius navrhl hebrejskou variantu jmen, které jsou uvedeny u bytostí uvnitř knihy (vedle nápisu)." + další texty
- Co znamená tato věta v samotné odpovědi pana Arboriuse? Další rozpaky, zmatky, úsměvy. Patrně nějaké královské vyjadřování ve třetí osobě?
Napíši jen krátce, že samozřejmě pan Arborius nemá pravdu. Hebrejština, tedy jméno tak zapsané, je díky souhláskovému zápisu jasně rozeznatelné. A pro přebírání jmen cizích má hebrejština svá specifická pravidla. Vše pak člověk znalý tohoto jazyka rozezná. Stejně tak jako v oněch "dalších jménech" rozezná, že hebrejské jméno je zde velice často uvedeno původní.
Goetia OLDM má hebrejštinu v pořádku. A to jak u samotných démonů, kde jsou drobné rozdíly proti originálu ve formě oprav, tak ona následná tabulka na straně 180-181, kde je tedy na můj vkus zbytečně násilně přepisován latinkový novotvar na hebrejský. Myslím, že to bylo zbytečné, ale do určité míry je to pochopitelné z hlediska praktického. Pokud chcete konstruovat nějaké kruhy a používat onen novotvar jména, pak máte alternativu v hebrejštině.
* * * * *
Závěrem
Goetie Vodnáře má velký nevyužitý potenciál v zajímavých kresbách, které kvůli špatnému vsazení miniaturní formou zůstanou trnem v oku řadě lidí. Ostatní věci na knize totiž nejsou vůbec zajímavé, spíše zmatečné a zaplácávají jen místo. Je to velká škoda, protože si myslím, že se tato nepovedená kniha dosti vryje do mysli čtenářů a zůstane jako skvrna na celé edici. Dnes, po zjištění, že pan Arborius evidentně obkresloval obrázky kde se dalo a jen "čet ví" kde všude tyto kresby vybrakoval, jsem už vůči těmto ilsutracím velice kritický. Celé dílo se mi tak znechutilo, že mam co dělat, abych udržel odstup a vše posoudil nezaujatě!
Lituji také nekvalitního zlacení, které se mi po zrecenzování knihy místy již naprosto setřelo. Knihu si tedy v knihovně bez přebalu ponechat nemůžete a s přebalem vypadá nevkusně. Myslím, že by se mělo nakladatelství Vodnáře hodně co přičinit ke zkvalitnění sazby a kvalitnějšímu zpracování. Jinak kniha, žel, neobsahuje nic potřebného, co byste nenašli v Goetii OLDM, a tak bych jí nedoporučil ani kupovat, když je tu lepší alternativa.
Zmínit musím ještě jednu nejasnost, a to uvedení data vydání Goetie Vodnář = r. 2008. Samozřejmě je to informace naprosto mimo, protože kniha byla vydána r. 2009, několik dní před Goetií OLDM. Dosti to nahrává oné konspirační teorii p. Avanaxe. Vypadá to totiž, jako by si nebyl Vodnář moc jistý, že zvládne vydat svou Goetii ještě před OLDM, a tak raději vše pojistil takovýmto datem, aby pak mohl používat věty typu: "Naše je ta v ČR první."
Nakonec se ještě pozastavím v celkovém názoru u předmluvy p. Veselého a dověteku p. Arboriuse. Tyto dvě statě si tak silně rozporují, že jsem je vůbec v kontextu knihy nepochopil a naprosto neznalému čitateli vytvoří v hlavě jen řadu zmatků a nejasností. Trochu se dnes dají omluvit již zjištěným faktem, že se jedná vlastně o "dokument". Pan Avanax nám ve své předmluvě sice také moc neříká, spíše jen láká a vábí, nutí uvažovat, hlavně ale nevytváří takový chaos v celkovém znění knihy jako u dodatků v Goetii Vodnář.
Goetia OLDM. Zde je volba jasná. Vytkl bych matnější podání barev na obalu a také to, že se mi několikráte rozmázl pod prstem text. Snad to bude "čerstvostí" knihy, protože Abramelinova Magie toto nedělá. Samozřejmě, že se na potisku potící se prsty nechávat nemají, ale těžko tomu zabránit. Několik obrázků je horší co do kvality a celkově jich je cirka polovina. Jsou ovšem velké. Patrně se i na tom odráží ona horší kvalita, protože o polovinu menší ilustrace by byla o to ostřejší. Možná i proto volil Vodnář tak malé zobrazení. Ostatní obsah mě dosti nadchl. Kniha působí jako grimoár. Pěkně sestavený, účelně, přehledně, esteticky. Takže doporučuji.
A protože jsem dostal řadu informací až po napsání této recenze musím dodat ještě jeden závěr.
Doporučuji všem přečíst si znova pečlivě vše, co se kolem těchto vydání děje:
Vysvětlení pro čtenáře na portálu almanach.cz. Silně doporučuji přečíst i vložený odkaz na recenzi knihy Magie, kde se seznámíte s udavačskou povahou pana Veselého a vytvoříte si tak na něj svůj názor.
Velice "nezaujaté" vyjádření pana Codyho, kterého například pan Avanax vůbec nezostouzí, zatímco pan Cody to musí dělat. To samozřejmě mnoho vypovídá především o něm samotném. Doporučuji ony další odpovědi, či spíše reakce níže.
Všichni díky těmto reakcím můžeme nahlédnout do povah lidí kolem ezoterního okultního světa magie, který nám je pak knižně podáván jakožto čtenářům. A to je neuvěřitelné štěstí a možná i jistý záměr, který zůstal všem "potrefeným" skryt, ale nám dal více než by se dalo čekat.
Svůj názor si však nechám pro sebe. Ovšem Vás prosím, abyste mi napsali ten Váš! Co si po tomto všem myslíte o celé věci? Jaký máte v tuto chvíli názor na nakladatelství Vodnář? Jaký na brakování obrázků Arboriusem?
Zde hledá